Zdravotními problémy trpí 95 procent lidstva. Úplně zdravý je pouze 1 člověk z 20

shutterstock zdraví nemoc svět
Většina lidí na planetě trpí zdravotními problémy. Počet lidí s optimálním zdravotním stavem se v příštích desetiletích bude dále snižovat.

Jen jeden z 20 lidí na planetě nemá žádné zdravotní problémy, což jsou pouhá 4 procenta celosvětové populace. Naopak třetina lidstva, tedy 2 až 3 miliardy jedinců, trpěla v té době více než pěti různými nemocemi.

Staré lékařské úsloví že neexistuje zdravý člověk, jen člověk špatně vyšetřený, není vtip, ale popis reálné situace. Podle výzkumu institutu Global Burden of Disease Study (GBD), který publikoval časopis The Lancet, se délka lidského života sice prodlužuje, ale zdraví lidé přesto nejsou. Jen jsou schopni díky lékařské vědě s některými nemocemi v podstatě soužít.

Většina lidstva trpí depresemi, bolestí zad, dýchacími potížemi, ale i rakovinou. Podle vědců se ztráta zdravých let v životě jednotlivce zvýšila z pětiny v roce 1990 (21 procent) na téměř třetinu v roce 2013 (31 procent). Jinými slovy, průměrný člověk prostoná třetinu svého života. 

Dohromady jsou poruchy pohybového aparátu, duševní nemoci, nemoci dýchacích cest a nemoci ze závislostí zodpovědné až za polovinu zdravotních problémů lidstva.

Lidská populace navíc stárne, tudíž se podle odborných prognóz bude situace v tomto směru ještě značně a poměrně rychle zhoršovat. Počet lidí s tzv. optimálním zdravotním stavem se v příštích desetiletích bude neustále snižovat.

Odborníci ve své studii analyzovali na 35 tisíc lékařských zdrojů a zpráv z let 1990 až 2013, a to ze 188 zemí. Podle závěrů nejenže se nemocemi trápí stále více lidí, ale roste mezi nimi také podíl nevyléčitelných chorob a trvalé invalidity. 

Nejčastější zdravotní potíže přitom zůstávají již posledních 23 let víceméně stejné. Bolesti zad, deprese, chudokrevnost z nedostatku železa, krční problémy ústící ve vyšším věku ke ztrátě sluchu. Jejich vysoký podíl na nemocnosti spočívá v tom, že jde o velmi dlouhodobé problémy. 

Problémem již není úmrtnost, ale dlouhodobá zdravotní postižení

V posledních letech v žebříčku nejčastějších poruch a nemocí přibyla také například artritida, bolesti šíje a dolní části zad, duševní poruchy a následky zneužívání návykových látek (úzkostné stavy a různé nemoci vnitřních orgánů z nadměrného pití alkoholu a užívání drog). Stále déle žijí lidé také s AIDS.

Z kategorie vzácné se mezi běžné choroby zařadily ekzém, akné, průjem, poruchy chování a postižení následkem válečných zranění. Každý člověk podle statistik až 3 krát ročně prodělá rýmu či kašel. Nic netrápí lidi častěji, než infekce dýchacího ústrojí. 

Dohromady jsou poruchy pohybového aparátu, duševní nemoci, nemoci dýchacích cest a nemoci ze závislostí zodpovědné až za polovinu zdravotních problémů lidstva.

Důležitým faktem podle odborníků je skutečnost, že zatímco počet nemocných stoupá rychle, úmrtnost tento trend přímo nenásleduje. Za příklad dávají cukrovku, která co do výskytu stoupla o více než 40 %, úmrtnost jejím následkem vzrostla jen o 9 %. Podobně o 15 % poklesla úmrtnost u rakoviny, jejíž výskyt se nijak nesnížil.

Další výsledky poukázaly na fakt, že značně přibylo lidí, kteří trpí více chorobami najednou. Počet lidí s více než 10 poruchami či nemocemi se od roku 1990 zvýšil o 52 %.

"Je to jasný signál, že cílem lékařů už by nemělo být jen snižování úmrtnosti, zaměřit bychom se nyní měli na odstranění příčin dlouhodobých zdravotních postižení," řekl Theo Vos z Univerzity ve Washingtonu, jeden z autorů studie.

Na špici zájmu lékařů jsou deprese a bolesti zad, které nyní vedou k dlouhodobému postižení častěji než cukrovka, astma a chronická obstrukční plicní nemoc (často z kouření) dohromady. Do této kategorie ale patří i genitální herpes či obří tasemnice v zažívacím ústrojí.

Další výsledky poukázaly na fakt, že značně přibylo lidí, kteří trpí více chorobami najednou. Počet lidí s více než 10 poruchami či nemocemi se od roku 1990 zvýšil o 52 %. Lidí žijících se zdravotním postižením bylo v roce 1990 na 540 milionů, nyní jich je přes 760 milionů.

Ve střední Evropě je příčinou trvalé invalidity i dlouhodobá nepřiměřená zátěž organismu, v Kambodži, Nikaragui, Rwandě a Vietnamu jsou to zase válečná zranění.

Největší nárůst trvalých postižení má na svědomí překvapivě cukrovka (nárůst o 136 %), Alzheimerova choroba (92 %), nadužívání léků proti bolestem hlavy (120 %) a osteoartróza (75 %). Ve střední Evropě je příčinou trvalé invalidity i dlouhodobá nepřiměřená zátěž organismu, v Kambodži, Nikaragui, Rwandě a Vietnamu jsou to zase válečná zranění.

Potěšující je ale skutečnost, že v nejchudších zemí světa se podařilo díky lékařské péči prodloužit život v průměru až o 12 let. Pozitivní vývoj brzdí především virus HIV, naopak o 83 % poklesl například výskyt spalniček, které zabíjejí především děti.

"Je třeba přehodnotit priority zdravotnické péče po celém světě, abychom lidstvo udrželi nejen dlouho živé, ale také zdravé. Zvláště závažná jsou zjištění ohledně nemocí pohybového aparátu, duševních poruch a také poruch chování (především závislosti). Těm je třeba věnovat více pozornosti," dodal doktor Vos. (kat)

 

Tweet about this on Twitter Vytisknout

Události dne