Polovina ČR si myslí, že uprchlická krize zhorší sousedské vztahy s Německem

BAYERN_Florian_Weber
Uprchlická krize postoj obyvatel Česka k EU a k Německu zhoršila (foto: archiv)

Polovina obyvatel České republiky si myslí, že se kvůli uprchlické krizi zhorší vztahy s Německem. Čtyři pětiny lidí německou politiku vůči běžencům nechápou.

Téměř tři čtvrtiny dotázaných si myslí, že sousední země situaci nezvládne. Sedm z deseti dospělých nerozumí ale ani politice české vlády. Ukázal to prosincový průzkum agentury STEM pro Česko-německý fond budoucnosti.

"Máme iracionální, emotivní strach z čehosi, čemu na domácí politické scéně nerozumíme, a Němci dělají něco, čemu nerozumíme už vůbec. Z toho vznikají problémy," uvedl ředitel STEM Jan Hartl. Podle něj jsou nyní česko-německé vztahy "v sázce".

Uprchlická krize postoj obyvatel Česka k EU a k Německu zhoršila.

Osm z deseti lidí německou politiku vůči uprchlíkům nechápe. Vůbec jí nerozumí dvě pětiny lidí v Česku.

Jen 9 % dospělých si myslí, že na vzájemné vztahy určitě nebude mít vliv. Podle dvou pětin lidí je spíš neovlivní. Určitě je ale změní podle 13 % dotázaných.

Osm z deseti lidí německou politiku vůči uprchlíkům nechápe. Vůbec jí nerozumí dvě pětiny lidí v ČR.

Pětině lidí je konání německé strany srozumitelné. Celkem 73 % míní, že Německo situaci nezvládne. Jen 6 % dospělých věří, že to sousední země určitě dokáže.

"Víme, že největší xenofobové a ti, kteří trpí největším strachem z uprchlíků, obviňují Německo a kancléřku Angelu Merkelovou z toho, že to nezvládnou, a my ten problém dostaneme k nám," řekl Hartl.

Dvě třetiny lidí se v Česku obávají radikalizace a růstu vlivu nacionalistických stran. Žádné obavy z nich nemá devět procent osob, spíš se ho neobává 26 %.

Sedm z deseti lidí nerozumí ale ani politice české vlády. Naprosto nesrozumitelná je 26 % dotázaných. Určitě ji chápe jen každý 25. dospělý. Podle Hartla čeští politici téma už na počátku podcenili a vyhýbají se mu.

Dvě třetiny lidí se obávají radikalizace a růstu vlivu nacionalistických stran. Žádné obavy z nich nemá devět procent osob, spíš se ho neobává 26 %.

Hartl uvedl, že obavy z domácí radikalizace a ohrožení islamismem narážejí právě na nesrozumitelnost domácí politiky.

Celkem 58 % dotázaných zajímají podrobnosti o tom, jak německá společnost uprchlickou vlnu řeší. Jasné a srozumitelné informace by mohly přispět k tomu, že si lidé uvědomí i možnost aktivního přístupu a řešení, podotkl šéf STEM.

Prostor pro vznik nové politické formace, která by se k řešení uprchlické krize aktivně postavila, v Česku ale nevidí. Podle něj by to společnost ještě víc polarizovalo.

Celkem 58 % dotázaných přitom zajímají podrobnosti o tom, jak německá společnost uprchlickou vlnu řeší.

Za klíčovou považuje spíš práci s "váhavým, středově orientovaným občanem", který by dostal dostatečně kriticky posouzené informace.

Tlak na politiky by měli vyvinout akademici i veřejnost.

Česko-německý fond budoucnosti chce v příštím roce víc podpořit právě společné projekty Čechů a Němců proti xenofobii. Bude na ně možné získat až 70 procent nákladů místo obvyklé poloviny.

Vznik fondu zakotvily Praha a Berlín v Česko-německé deklaraci z ledna 1997. Má přispět k setkávání Čechů a Němců. V prvních deseti letech sehrál také hlavní úlohu při odškodňování českých obětí nacismu.

(čtk)

Tweet about this on Twitter Vytisknout

Události dne