Donald Trump se odvrátil od Reaganovy vize. Prosazuje silný a všudypřítomný stát

Bohumír Žídek

analytik

Donald Trump je prakticky jistým vítězem republikánských primárek a tedy i oficiálním kandidátem republikánů na funkci prezidenta Spojených států. Může se tedy stát nejmocnějším mužem planety, za něhož bývá americký prezident považován. Je proto více než na čase důkladněji prozkoumat Trumpovy politické postoje. Je více klasickým liberálem, nebo socialistou? Nebo dokonce něčím úplně jiným?

Někdejší příznivec Demokratické strany Donald Trump se rád přirovnává k prezidentu Ronaldu Reaganovi. Reagan totiž jako hollywoodská hvězda rovněž začínal na straně demokratů a k republikánům přestoupil až po letech.

Reaganovým krédem však po celou jeho kariéru vrcholného politika bylo, že „vláda není řešením problému, vláda je problém“. Platí to i u Donalda Trumpa?

Někdejší uchazeč o republikánskou prezidentskou nominaci Ron Paul o tom pochybuje. V Trumpovi vidí dalšího socialistu, podle kterého je konání vlády odpovědí na většinu problémů, se kterými se Američané potýkají.

Analyzovat Trumpův politický program je obtížné, vzhledem k tomu, že si v mnoha výrocích protiřečí. A to třeba i několikrát v průběhu jednoho týdne...

Analyzovat Trumpův politický program je obtížné, vzhledem k tomu, že si v mnoha výrocích protiřečí. A to třeba i několikrát v průběhu jednoho týdne...

Mnoho Trumpových výroků ukazuje na to, že se jako prezident nemíní stáhnout do pozadí a nechce tedy jen usilovat o to, aby státní instituce lidem nepřekážely. Naopak. Chce celé zemi šéfovat. Chce dohlížet na mnoho oblastí života.

Nižší daně daně pro všechny.... vyšší daně pro bohaté

Pokud jde o daně, Trump na svém webu představuje reformu, která má za úkol zjednodušit systém výběru daně z příjmu. I nadále zachovává progresivní zdanění, nicméně snižuje počet daňových pásem ze 7 na 4.

Lidé v nejnižším pásmu by nově daň z příjmu neplatili - tím podle Trumpa odpadne potřeba daňových úlev pro nejnižší příjmové vrstvy. Lidé v nejvyšším pásmu by příjmy danili sazbou 25 %. V současné době lidé v nejnižším pásmu platí 10% daň, v nejvyšším pásmu daň dosahuje 39,6 %. Návrh tedy rozhodně působí relativně pravicově.

Na druhé straně Trump už na konci dubna prohlásil, že souhlasí se zvýšením daní pro nejbohatší – tedy i pro sebe. Ztotožnil se tedy s myšlenkou blíže nespecifikované milionářské daně, kterou prosazuje třeba otevřeně socialistický vyzyvatel Hillary Clintonové Bernie Sanders.

Trump mimochodem nevyloučil ani růst minimální mzdy, další bod Sandersova programu.

Zahraniční obchod: zavádění cel

Trump kromě toho boří konsenzus, kdy i výrazná část demokratů souhlasila, že překážky pro mezinárodní obchod je třeba rušit, nikoliv vytvářet nové.

Trump si stěžuje, že Američané v absolutních částkách platí více za dovoz, než kolik do Ameriky plyne za vývoz. A chce s tím něco dělat – navrhl zavedení cel. Konkrétně v případě čínského zboží by mělo jít o 45 %.

Trump navrhl zavedení cel. Konkrétně v případě čínského zboží by mělo jíž o 45 %.

Republikánský kandidát dále slíbil, že bude trestat americké společnosti, které mají továrny v zahraničí. Jako odstrašující příklad několikrát jmenoval společnost Ford, který nedávno zveřejnil plány na rozšíření výroby do Mexika.

„Zavolám si ředitele společnosti Carrier a řeknu mu: Doufám, že si užíváte svoji novou budovu. Doufám, že si užíváte Mexiko,“ prohlásil později Trump na adresu společnosti vyrábějící klimatizaci.

„Každou klimatizační jednotku, kterou vyrobíte a pošlete přes hranice, vám zdaním 35 %,“ pokračoval prezidentský kandidát.

Trump: „Každou klimatizační jednotku, kterou vyrobíte a pošlete přes hranice, vám zdaním 35 %.“

„Ekonomové dlouho bojovali proti všeobecnému přesvědčení, že vývoz je měřítkem ekonomické zdatnosti země, zatímco dovoz je příznakem nežádoucí závislosti. Argumentují, že opak je pravdou,“ okomentoval tyto Trumpovy návrhy Binyamin Appelbaum v listu New York Times.

Vyvlastňování je "úžasná věc"

Zastánce co nejmenšího státu by asi měly zarazit i Trumpovy názory na vyvlastňování.

Americký Nejvyšší soud totiž v roce 2005 místním vládám dovolil vyvlastňovat pozemky. V praxi to znamená, že seberou chudým lidem dům, zbourají ho, načež na místě vznikne projekt, na kterém se vyřádí developeři a mocné korporace, které tam postaví luxusní hotel, jak to popsal Damon Root v magazínu Reason.

Trump prohlásil, že „pokud jde o vytváření pracovních míst, dálnice, veřejné dobro, je to úžasná věc, budu upřímný. A nezapomeňte, že lidem neberete majetek… Myslím, že to většině pravičáků nevysvětlili.“

Jak upozornil David Boaz z Cato Institute, Trump byl sám zapleten do případu, kdy došlo k pokusu vyvlastnit dům vdovy ve městě Atlantic City. Trump v jeho sousedství postavil 22patrový hotel.

V polovině devadesátých let se rozhodl postavit pro něj i parkoviště pro limuzíny. V cestě mu stály pozemky zmíněné vdovy a dalších tří lidí, kteří mu je odmítli prodat.

Trump se tedy obrátil na vládní úřad, který se pozemky pokusil vyvlastnit. Když majitelé odmítli kompenzace navržené tímto úřadem, které několikanásobně převyšovaly Trumpovu nabídku, případ skončil u soudu. Po několika letech sporů k vyvlastnění naštěstí nedošlo.

Nejde o jediný případ, kdy Trump pro svůj byznys využíval institut vyvlastňování. A jak upozornil právní expert Randal John Meyer –  to ještě není nic ve srovnání s tím, jak velký kolotoč vyvlastňování by se rozjel, pokud by Trump skutečně uskutečnil svůj velkolepý plán postavit masivní zeď na hranicích s Mexikem.

Vláda je odpověď na všechno

Donald Trump si skutečně v ničem nezadá s mnohým socialistou, jak poznamenal Ron Paul. Z jeho výroků lze vyčíst, že vláda je podle něj odpovědí na všechno.

Sice v programu uvádí snížení daní, ale v pozdějších výrocích se ukázalo, že to není nic definitivního. Připomíná v tom trochu Andreje Babiše – ten původně tvrdil, že ANO zásadně odmítá zvyšování daní, dnes tvrdí, že pokud se nebude dařit krotit deficit, daně půjdou nahoru.

Trumpova vize je pravým opakem té Reaganovy. Trump jasně podporuje silnější a všudypřítomný stát.

V tom si nemá co vyčítat s kandidáty Demokratické strany.

Pro příznivce zmenšení státu mezi kandidáty obou hlavních stran neexistuje přijatelná alternativa, i když samozřejmě v USA existují další politické strany, jako například Libertariánská strana, které prosazují svobodu a tedy i co nejslabší stát.

Voličské karty jsou však, bohužel, i v letošních prezidentských volbách rozdány pouze dvěma nejsilnějším hráčům, tedy republikánům a demokratům... 

Tweet about this on Twitter Vytisknout

Události dne